Jak snídaně vznikly?

Dnešní snídaně a stravování na první pohled vypadá dost nezdravě. Jen co se v dohledu objeví pohodlná rohová sedačka, šup a už se válíme s jídlem u televize, ideálně ještě s mobilem v ruce. Počátky snídaní jsou však úplně jiné.

Konkrétně staří Římané konzumovali zásadně jen jedno jídlo denně. Američané naopak jedli po celý den. Aby své návyky kompenzovali, dopřávali si několikadenní půsty. Kolonisté zase jedli až poté, co si ráno odpracovali, co potřebovali.

Snídaně získaly svou tradici až ve velkoměstech s příchodem pevné pracovní doby. Evropská typická snídaně obsahovala sýr, chléb, kaši nebo zbytky z předešlého dne. Vše se hojně zapíjelo pivem. Ačkoli tedy tehdejší snídaně neprobíhaly v polosedu na gauči, zdravé úplně nebyly. 

Opravdu je snídaně základem každého dne?

Doporučení, že by lidé měli konzumovat více obilovin, využily marketingové agentury. Známé doporučení „Snídaně základ dne“ vzniklo v jedné marketingových firem v roce 1944. Byla to pouhá součást kampaně na prodej snídaňových cereálií. Až poté začal obrovský boom, kdy se této hlášky chytili další obchody, a dokonce toto doporučení začali hojně propagovat také výživoví specialisté.

V Česku do revoluce panoval snídaňový trend ala chléb, máslo a marmeláda. Po revoluci přišly velké změny a nabídka se značně nafoukla. Začal se propagovat zdravý životní styl a na talíře přišly jogurty s ovesnými vločkami.

Rychlé snídaně jsou v kurzu

Novodobým trendem jsou rychlé snídaně. Buď lidé nesnídají vůbec, anebo jedí po cestě na autobus nebo do kanceláře. Výsledkem je donut ze stánku, kus chleba, zbytky  ze včerejška, nějaká sladká tyčinka nebo hrnek kafe a cigareta.

Pravda tedy zní, že snídaně není základ dne. Je to marketingový výmysl. Každý by měl jíst tak, jak mu velí vlastní tělo. Jako Římané jednou denně, jako Američané nonstop nebo jako Buddhisté v limitu 9 hodin denně.

A jak se snídá v různých zemích světa?