Vajíčka, mazanec, beránek i nádivky patří k velikonočním svátkům stejně jako třeba pomlázka, Velký pátek nebo jarní úklid. Tradičních velikonočních jídel je ale mnohem víc stejně jako typických velikonočních dnů a činností. Pojďte si s námi projít pochoutky, bez kterých se Velikonoce neobejdou, a mrkneme se také, jak to letos zase vyšlo. Dobrá zpráva pro nás všechny –⁠ prodloužený víkend bude!

Květná nebo také Beránková, Palmová či Pašijová neděle 13. dubna 2025

Den připomínající Ježíšův vjezd do Jeruzaléma na oslu, kdy ho lidé vítali vavřínovými ratolestmi. Křesťané si na tento den přináší větve z olivovníku a jiných stromů, aby si připomněli Kristovu cestu.

Modré pondělí 14. dubna 2025

Tohle bude váš oblíbený den. Nejedná se totiž o "blue monday" neboli nejdepresivnější den v roce, ale o den, kdy by se nemělo pracovat. Bohužel to neplatí pro hospodyně, ty mohou v úklidu domácnosti pokračovat. A proč je modré? Nejspíš se jedná o překlad z německého „blau“, což neznamená jen „modrý“, ale i „neschopný práce“ nebo „opilý“.

Žluté/Šedivé úterý 15. dubna 2025

Poslední předvelikonoční úterý bylo spojené s úklidem domácnosti. Myla se okna, bílilo se a bylo třeba důkladně vymést pavučiny. Očista příbytku neměla jen praktický význam, ale symbolizovala, že se z chalupy vymetou všechny „nečistoty“ i ve smyslu duchovním. Jinak ale s tímto dnem nebyly spojené žádné zvláštní zvyky nebo rituály. Podle některých výkladů se odvíjí od toho, že se po vymetení nepořádku a umytí oken do našeho domu opět dostanou paprsky slunce. A právě světlo a slunce tato jásavá barva symbolizuje.

Škaredá/Sazometná středa 16. dubna 2025

V tento den by jídlo mělo vypadat nepovedeně, dokonce se dá říci, že má vypadat škaredě. Na stole by měly být různé placky, nebo bramboráky, které se při otáčení úmyslně zdeformují a potrhají. Také by se měl vymést komín po zimním topení. Ale pozor, neplést se středou popeleční, tou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi.

Zelený čtvrtek 17. dubna 2025

Je ve znamení jarní zeleniny a luštěnin. Připravovala se jídla z mladých kopřiv nebo petržele, pekly se škvarkové placky a různé preclíky. Mezi oblíbená jídla patřil třeba kočičí tanec, Šumajstr nebo Pučálka. V posledních letech se na Zelený čtvrtek pije zelené pivo, které se stalo velmi oblíbeným nápojem.

Velký pátek 18. dubna 2025

Velký pátek, jinak se mu říká též Bolestný či Tichý. Jedná se totiž o den, kdy byl Ježíš ukřižován. K tomu dni najdeme mnoho rituálů, například se říká, že se otevírá země a vydává své poklady, také se nepilo  mléko, nejedla se vejce, kuřáci nekouřili, apod.

Pátek má být postní, v některých krajích se mohlo jíst pouze jídlo připravené z ryb. Na Velký pátek se také připravovalo jen jedno jediné jídlo - nejčastěji hustá polévka z kysaného zelí a brambor. Připravoval se také špenát, hrách, jáhly, čočka nebo sladké knedlíky se sušeným ovocem, tedy jídla z potravin, které byly v každé domácnosti.

Nově je od roku 2016 Velký pátek státním svátkem a máme tak o den volna navíc. Jako den pracovního klidu se Velký pátek slaví i v jiných zemích světa.

Bílá sobota 19. dubna 2025

Ta už byla z pohledu hodování mnohem veselejší. Už proto, že skončil půst a v noci na neděli vstal Ježíš z mrtvých. Pekly se mazance, bochánky a věnce, které ale v minulosti nesladily cukrem. Většinou se používala sladká smetana, v některých krajích se mazanec plnil tvarohem nebo se namáčel do vína. Další tradičním velikonočním jídlem byly pečené Jidáše a jako hlavní chod se v sobotu podávala nádivka, které se říkalo také třeba sekanina, sekanice nebo snítek.

Boží hod velikonoční neděle 20. dubna 2025

Neděle je dnem, kdy se ještě upečou klasické buchty z kynutého těsta a také tradiční beránek, připravovalo se ale i maso. Na slavnostně prostřeném stole ale nikdy nesměl chybět beránek – pokud nebyl opravdový z masa, musel být alespoň upečený ze sladkého těsta. Jedná se o nejdůležitější církevní svátek, konkrétně Slavnost Zmrtvýchvstání Páně. Slavnostní pokrm se také světil.

Velikonoční/Červené pondělí 21. dubna 2025

Tento den je tradičně ve znamení vajíček a samozřejmě pomlázky. Vajíčka jako symbol nového života jsou součástí mnoha velikonočních jídel. Připravují se smažená i různě plněná, dělají se z nich pomazánky, přidávají se do omáček a samozřejmě nesmí chybět ve velikonoční nádivce. Co se týče pomlázky, jedná se o pohanský zvyk, který nemá ženám ublížit, ale naopak je omladit, aby byly mladé a krásné, ženy pak mužům na oplátku dávají vajíčko. Nejlepší je prý červené, má totiž speciální význam, konkrétně Kristovy krve. A letos je navíc apríl!