Při naší 2. #tourvydejniokna jsme navštívily 5 podnků, a to není málo. Když si vezmete, že si všude dáte něco dobrého, sem tam pivo, nebo naopak nějaký ten vitamín.

Ale pojďme popořádku. Naše dobro Lucka tentokrát musela zůstat se čtyřmi dětskými ručičkami a nožičkami doma, a tak jsme vyrazily v sestavě Romana a Radka. 

První zastávkou byla Restaurace Zvonařka na Praze 2.  Přijely jsme v pravé poledne. Každou návštěvu začínáme živým vstupem na našem Facebook profilu, tady tomu nebylo jinak. Podívat se můžete tady. 

Chuť by byla, ale dát si hned pivo se nehodí, i když tady mají lahodný Pilsner Urquell, odolaly jsme a daly jsme si kávičku. Samozřejmě musíme něco ochutnat z poměrně slušné nabídky jídel, jak denní nabídky, tak z jídelního lístku, naše volba padla na hambáč. To už je taková klasika a za chvíli z nás budou odbornice na burgery v Praze. 

Romana prohodí mezi řečí: ‚‚Snažím se nejíst maso!" ‚‚Nevadí, dáš si dezert." 

Dezert ve Zvonařce dostanete k jídlu jako milou, ale hlavně tuze dobrou, pozornost. 

Prohodíme ještě pár slov s provozní Markétou, která i přes nelehkou situaci vidí sklenici spíše poloplnou, než poloprázdnou, a tak nás místo stěžování si zve od 11.5. na rozlehlou terasu, která i v případě nejrůznějších opatření nabídne pohodlné posezení. 

Tradáááá frčíme dál. V minulém čísle časopisu Pražskej Rej jsme psali o asijské kuchyni. A co by to bylo za #tourvydejniokna, kdybychom nezavítaly do nějakého asijského bistra? Volba padla na Street Bistro Asia, nenápadné bistro o velikosti asi 1m2, ne vtip. Ale o co menší toto bistro je, o to vřelejší přivítání nás tady čekalo. Celé to tu má pod palcem paní provozní Helena. Energií překypující milá dáma, která je v oboru už mnoho let. Je radost si s někým takovým o gastronomii povídat. 

‚‚Holky, u nás musíte ochutnat určitě tori teriyaki sandwich, a taky ramen, jo a ještě, a taky....."

‚‚Jeéé, to my všechno nesníme." ‚‚Nevadí, zabalíme vám to s sebou."

To by šlo, Romana se drží svého ‚‚Snažím se nejíst maso." volí tedy vegetariánský ramen a já (Radka) si dám doporučený sendwich. Nevím jak se to stalo, ale krabičky si odnášíme 3 a k tomu neznámé limonády v plechovce, se kterými se ale rády seznámíme. 

I když jsme chtěly ochutnat až později, v autě nám jídla ze Street Bistro Asia tak voní, že jsme krabičky otevřely už v tam. Uááááá, to je lahoda. 

Podnik číslo 3 na naší #tourvydejniokna 2 je Krušovická restaurace Na Michelské. Restaurace, kterou jsem navštěvovala už když mi bylo 16 let, to je, to jééé, no to je už hromada let. Po celou tu dobu podnik řídí jeden majitel, Honza, který nás u okýnka přivítal. 

Hotovka a pivo je přesně to, co tady umí. Prosíme si tedy hovězí na česneku se špenátem a brknedlíkem a jedno čepovaný. Máme žízeň. Já už tradičně nealko. Vrrr, příště neřídím. Jídlo bereme s sebou do krabičky, kterou tady neúčtují. 

Pokud k tomuto podniku přijdete z hlavní ulice, kde je zahrádka, překvapí vás, že projdete  po schodech dolů, přes celý podnik, a vyjdete na druhé straně domu, kde je velká zimní i venkovní zahrada. Až jednou budete v Michli, zajděte se sem podívat. 

NOLA na Pankráci překvapila. Mile.

Podnik vedou dva sympaťáci, kteří nás přivítali s úsměvem. Po chvilce je jasné, že tito dva svým podnikem žijí a neustále vymýšlí, jak ho posouvat dál. Jasným důkazem je jejich rychlá reakce na situaci. Spuštění eshopu, kde si objednáte jídlo a vlastním rozvozem vám jej zavezou. Snížili tak dobu dodání na úplné minimum. 

‚‚Po tom, co začala pandemie a my museli zavést prodej přes okno a rozvoz, mě nejvíce štvala obrovská produkce odpadu. Zavedli jsme obratem recyklovatelné obaly, jsou sice výrazně dražší, ale myslím, že každý kus se počítá." říká Honza. 

Ano, počítá. 

Objednaly jsme si netradičně těstoviny, ty jsme ještě na naší tour neměly. Ale u těch nemohlo zůstat. V NOLA restauraci jsou hodně pohostinní. 

‚‚Máme pro vás vitamínovou bombu a každý den pečeme, dnes například čokoládové brownies. To musíte ochutnat. Nebo chcete umíchat nějaký drink?"

Vitamínová bomba zní dobře. 

‚‚Brownies prosíme zabalit s sebou." Dneska prostě praskneme. 

TIP redakce: V NOLA restauraci vám rádi uspořádají svatbu. K dispozici mají krásnou zelenou zahrádku s pergolou, jsou přímo na metru, ale přitom trošku stranou od ruchu města. Cena jak říkají bratři Horáčkové bude přátelská. 

V První Pivni Tramwayi otevírají výdejní okénko v 17:00, což nám krásně vyšlo. 

‚‚Nazdááár, holky. Na čepu máme samý skvělý piva, vyberte si." ‚‚Ale to zase jo, to my si vybereme." Naštěstí v tuto dobu nevaří, další porci bychom už dnes nedaly. 

‚‚Načepuj nám to tvoje." (Tramvaj ALE 11°) 

Po celém dni přišlo vážně k chuti. Říkala Romana. Já jsem si jenom lízla pěny a tiše záviděla u sodovky. 

S Jirkou Bejčkem Stehlíčkem, majitelem První Pivní Tramwaye jsme natočily rozhovor, který vám nejlépe přiblíží aktuální situaci.

První Pivní Tramway je moje srdcovka. Z venku nejošklivější hospoda na světě, ale jakmile vás jednou vcucne dovnitř, už nikdy nepustí. Nejraději tady mají, když přijdete k výčepu a řeknete, že si dáte pivo. Až tu příště budete, zkuste to. 

Brzo na čtenou.

Vaše Radka.

šéfredaktorka